top of page

POSTS

Proč je nutné jíst maso, rostlinná strava nás nespasí, a vegani planetu nezachrání…



V poslední době se často dostávám do diskuze o konzumaci masa. Ať už s vegetariány, vegany, tak i s lidmi, kteří jedí vše. Věřím totiž, že živočišná strava, a obzvlášť hovězí maso, jsou pro nás tou nejzdravější možnou potravinou. Kdo mě sleduje na sociálních médiích, ví, že se tím rozhodně netajím. Naopak. Řekla bych, že jsem tak trochu veřejný anti-vegan :).

Často si ale své stanovisko musím obhájit, a tak jsem se rozhodla, že to sepíšu.

Zjistila jsem, že existují tři důvody, proč jsou lidé v rozporu ohledně konzumace masa: VÝŽIVA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a ETIKA.






1_VÝŽIVA:


Asi už jste také slyšeli populární radu: “Jezte co nejrozmanitější stravu, převážně rostlinného původu”. Upřímně nevím, kde se stal ten zlom a lidé přestali vnímat nutiční výhody konzumace masa a vajec a dalších živočišných produktů a začali se spoléhat na rostliny. Možná za to může konstatní propagace počítání kalorií nebo hanobení živočišného tuku. Naproti tomu opěvování nízkotučných a nízkokalorických potravin, rostlinných náhražek všeho živočišného produkty vyrobenými v laboratoři, jako bychom už zapomněli, k čemu nám jídlo vlastně slouží.


Neustále slýchám argumenty typu: Je zdravější jíst vegansky. A ano, Pokud váš primární zdroj masa pochází převážně z fast foodu, pak tyto argumenty pravděpodobně platí. Existuje však obrovský rozdíl mezi masově vyráběným masem z velkých zemědělských operací a masem chovaným na pastvinách z malých farem. Strava a životní podmínky zvířat mají zásadní vliv na to, co maso dělá pro vaše tělo a pro planetu (nebo proti ní).


Zde jsou hlavní důvody, proč věřím, že je zdravé (a nutné) jíst maso:


Maso je nejlepším zdrojem bílkovin

Bílkoviny jsou nejvíce uspokojující makroživinou - jednoduše vás zasytí lépe než tuk nebo sacharidy. Je také stavebním kamenem našich těl a imunitního systému. Maso je nízkokalorický způsob, jak získat nejvíce biologicky dostupný zdroj bílkovin pro člověka. Obsahuje všechny aminokyseliny, které potřebujeme k růstu a prospívání. Pokud nejíte SPOUSTU veganských proteinových prášků, vaše rostlinná dieta je jistý způsob, jak zajistit, že budete pořád hladoví a budete muset jíst mnohem více a častěji, abyste získali potřebné živiny, včetně bílkovin.


Červené maso je úžasně výživné

Maso má nejen vysoký obsah bílkovin, je ale také zdrojem mnoha živin, které v rostlinách jednoduše nejsou k dispozici. Maso poskytuje vitamín B12 (nezbytný pro nervový vývoj), vysoce vstřebatelné železo, vitamíny v biologicky dostupné formě, všechny esenciální aminokyseliny, zinek, EPA & DHA (omega 3 mastné kyseliny), vitamín D a vitamín K2, z nichž se žádné nenacházejí v rostlinných potravinách. Rostliny sice poskytují důležité antioxidanty, vitamín C a vlákninu, avšak i tyto živiny získáme například z jater nebo vývaru z kostí. (více si přečtěte TADY).


Ve srovnání s rýží a fazolemi nebo jinými rostlinnými bílkovinami obsahuje červené maso na gram bílkovin více vitamínů a minerálů. Abyste získali 30 g bílkovin, potřebujete sníst asi 200 kalorií hovězího masa nebo asi 700 kalorií fazolí či rýže.


Ostatní vitamíny a minerály, které se nacházejí jak v mase , tak v rostlinách, jsou ale obvykle nejvstřebatelnější (biologicky dostupné) z živočišného zdroje, zatímco ty z rostlinného zdroje musí procházet přeměnou a často se jich ve finále do buněk dostane jen zlomek. Mezi tyto látky patří železo, zinek, vitamín A, vápník a esenciální mastné kyseliny.


A patříte-li mezi ty, co si raději dají kuře, mějte na paměti, že hovězí maso svým nutričním profilem kuřecí absolutně smete ze stolu. Hovězí má nesrovnatelně více B12, zinku, cholinu, železa a draslíku. Dietní doporučení, která nám radí, abychom omezili konzumaci hovězího masa a nahradili ho masem kuřecím nebo zeleninou, je v podstatě rada, abychom jedli méně výživnou stravu.



2_ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Slyšíme to pořád - skotu se vyčítá, že vypouští do ovzduší tuny metanu, což přispívá ke globálnímu oteplování. Ale je to všechno dobytek jako takový, a nebo je to způsob, jakým je dobytek obhospodařován?


Když se to dělá správně, pasoucí se zvířata prospívají zemi. Prostřednictvím hnoje poskytují půdě životně důležité živiny a bakterie a jejich žvýkání a přešlapování stimuluje růst nové trávy, což pomáhá rostlinám zachytit více uhlíku a půdě účinněji zadržovat dešťovou vodu. Nic z toho se v moderním chemickém systému zemědělství neděje.


Asi 70% zemského povrchu je vhodných pouze pro pastvu, to znamená, že na ní nelze nic pěstovat (kvůli nedostatku vody, topografii, špatné půdě) atd. Skot a další přežvýkavci ale dokážou přeměnit jídlo, které nemůžeme my lidé jíst (tráva) z půdy, kde nemůžeme nic pěstovat, na potravinu nejbohatší na živiny (hovězí maso).


Nezapomínejme, že před polovinou roku 1800 se v Severní Americe pohybovalo odhadem až 60 milionů divokých bizonů, ale zdá se, že na to se při současném uvádění „ničivých“ počtů býložravců zapomíná. Když jsou ale zvířata součástí zodpovědně řízeného, ​​přirozeného systému, který napodobuje způsob, jakým funguje příroda, funguje pak celý systém.


Dobytek je obviňován za to, co dělají fosilní paliva


BIOGENICKÝ METAN = je metan, který tento dobytek ukládá do atmosféry, je součástí přirozeného biologického cyklu. Metan stoupá a má poločas rozpadu zhruba 10 let. Tento metan se poté rozkládá na CO2 a vodu. Tato voda je funkční složkou vodní páry, která vytváří déšť a CO2 je přijímán rostlinami k fotosyntéze. Spolu s uvolňováním metanu do ovzduší ale také budujeme uhlík pod zemí - což kompenzuje metan. Je to přirozený biogenní cyklus. V případě emisí z fosilních paliv ale získáváme uhlík a metan z hlubokého vrtu pod horní vrstvou půdy dolů do zemské kůry, a to je úplně jiný nepřítel, Je to uhlík, který uniká do atmosféry a je v nerovnováze s přirozeným biologickým cyklem.


Podle EPA (Enviromental Protection Agency) všechna hospodářská zvířata představují 3,9% amerických emisí skleníkových plynů. Koncentrované zvířecí výkaly z továrních farem (laguny hnoje) jsou mnohem odlišnějším problémem životního prostředí než přirozeně rozptýlené hovězí výkaly po pastvinách v přírodním systému. Mnohé studie prokazují, že emise z krav přirozeně se pasoucích na travnatých plochách jsou zcela kompenzovány množstvím uhlíku zachyceného v zemi. Největší zdroj emisí v USA pochází z energetiky a dopravy.


Vyloučení hovězího masa z vaší stravy NEZACHRÁNÍ PLANETU ani vaše zdraví


Kdybychom se dali všichni na veganskou stravu, vedlo by to k přeměně většího množství půdy z pastvin na ornou půdu pro pěstování plodin. Bez hovězího, ovčího nebo mléčného proteinu bychom potřebovali podstatně více rostlinné stravy a větší rozmanitost rostlin, abychom při veganské stravě zůstali zdraví.


Odhaduje se, že rostlinné plodiny produkují 17% současných emisí umělého metanu; příliš mnoho z těchto potravin v současné době slouží jako krmivo pro hospodářská zvířata, ale tyto emise magicky nezmizí, když lidé přejdou na rostlinnou stravu. Obiloviny, kterými jsou v současné době krmena zvířata, nelze přímo přerozdělovat k lidské spotřebě; není to tak jednoduché. Potraviny pro lidskou spotřebu musí být v perfektním stavu a vysoce zpracované, všechny vyžadují energii a přispívají k emisím.


Orná půda navíc uvolňuje do atmosféry uhlík a metan a degraduje kvalitu půdy. Monokulturní (pěstování stále stejné plodiny) systémy pšstování potravin za pomoci umělých hnojiv, herbicidů a pesticidů je vysoce škodlivé jak pro půdu, ovzduší, ale i pro ty, kteří dané plodiny konzumují. Jednoduše neexistuje udržitelný způsob produkce zeleniny bez zvířecích vstupů.


Veganská populace žijící v USA, Velké Británii nebo severní Evropě by musela dovážet plodiny z celého světa. Zamyslete se nad tím, jak je přeprava těchto plodin už teď neefektivní.


3_ETIKA


Pokud si myslíte, že výroba potravin z monokulturních systémů na orné půdě zabíjí méně živých tvorů než porážení přežvýkavců na maso, pak se velmi mýlíte. Někteří vegani popisují toto uvažování letmo jako „argument polní myši“. Americká dietoložka a autorka knihy (později zfilmované) “The Sacred cow” a uznávaná autorka blogu www.sustainabledish.com, Diana Rogers velmi často poukazje na fakt, že pěstování zeleniny a obilí není neškodné nebo etické. Právě naopak. Při pěstování plodin jsou zabíjeny miliardy druhů zvířat. Pesticidy zabíjejí hmyz a zvířata, která ho jedí a navíc škodí lidem. Exponovaná půda a odtok těchto chemikálií zabíjejí ryby a další vodní život. Sklizeň zabíjí myši a králíky. I ekologičtí zemědělci musí zabíjet škůdce.


Neexistuje život bez smrti, a když se podíváme na celý cyklus, chov velkých býložravců může být ve skutečnosti nejméně škodlivým nástrojem k přežití lidské rasy. Nikdo nemá rád zabíjení zvířat. Pro lidskou rasu je to ale ten nejpřirozenější způsob obživy. Díky porážce zvířat jsme dokázali přežít jako druh. Byli jsme tak navrženi.


Mnoho lidí považuje živočišnou výrobu za zdroj jedné jediné věci : masa. Ale krávy nám dávají mnohem víc, včetně loje pro kosmetické výrobky, chrupavek a želatiny pro výrobu léků a potravin. Přínos krávy pro naši společnost je tak mnohem širší, než jen ve formě steaku na talíři.


Když lidé v moderní privilegované společnosti mluví o snížení celosvětové spotřeby masa, přehlížejí negativní dopad, který by to mělo na ženy a děti v rozvojových zemích, které se na tato zvířata spoléhají z hlediska ekonomické stability, zabezpečení potravin a životně důležité výživy. Dva z hlavních nedostatků živin na celém světě jsou železo a vitamín B12. Živočišné produkty je člověku dodávají v nejlepší formě. Maso je zásadní složkou dětské stravy, zejména v rozvojových zemích, kde může těm nejmenším doslova zachránit život a postarat se o jejich správný vývoj.



Jak můžeme nakrmit svět?


Myslím, že v první řadě si musíme přiznat, že na Zemi je příliš mnoho lidí. Naše populace se zdvojnásobuje přibližně každých 35 let. Jak takové množství lidí nakrmíme? V současné situaci je to podle mě stejně zapeklitá otázka jako “jak zbavíme oceán plastu?” Aby to mělo opravdu nějaký efekt, musela by se tato otázka řešit na nadnárodní úrovni. Muselo by se začít s osvětou, vzděláním a to vyžaduje energii, peníze…je to začarovaný kruh.


Tady je další důležitá otázka: funguje naše současné průmyslové zemědělství a potravinový systém? Myslím, že ne. Krmíme lidi (stravujeme se) dobře a neškodíme planetě? Ne. Je hovězí maso z pastvin lepší pro lidi a planetu? Ano.


Hlavní je, že maso samo o sobě nám neškodí. Měli bychom se spíš zajímat o způsob, jakým ho chováme (CAFO - compound animal feeding operations), jak jej připravujeme (smažení) a co jíme spolu s ním ( hranolky, pečivo a sladké limonády)…to je to, co nám a naší Zemi škodí.


Nejsem si jistá, že hovězí maso je opravdu ten padouch, za kterého ho všichni mají. Už bylo prokázáno, že jsme se mýlili v nasycených tucích a cholesterolu. Mnoho zemí však jede v zastaralých kolejích, v potravinových pyramidách a oficiálních doporučeních stále přibývají obiloviny a ubývá maso. Velkou roli tady hraje střet zájmů, lobby a velké firmy zabývající se výrobou průmyslově zpracovaných potravin. Nahradí novodobí vegani vše živočišné ekologicky pěstovanou zeleninou a ovocem? Jak získají své bílkoviny? Je maso pěstované v laboratoři opravdu nejlepším řešením pro rostoucí populaci?


Jsou tyto produkty skutečně udržitelným řešením? Když vezmete v úvahu množství chemikálií a fosilních paliv potřebných k růstu a přepravě sóji a pšenice, množství vody potřebné k zavlažování a všechny ostatní vstupy potřebné ke zpracování, balení a skladování těchto produktů, přirozeně produkované hovězí maso krmené trávou mi připadá jako mnohem lepší volba. A z hlediska výživy? To je ta absolutně nejlepší volba.



Zdroje:


163 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page