top of page

POSTS

PRIMAL KOJENCI A DĚTI

Aktualizováno: 3. 8. 2020

Jí tvá dcera Primal? To je asi jedna z nejčastějších otázek, se kterou se poslední dobou setkávám, a tak jsem se rozhodla o tom napsat.


Diskuze na toto téma jsem vedla s manželem už v době těhotenství a rychle jsme se shodli, že ano…že naši dceru nebudeme krmit kašičkami z obilovin, doslazovaných rafinovaným cukrem. Že nebudou krupičky a další “dětské” potraviny, které vám nedají žádné živiny, jen inzulínovou horskou dráhu. Shodli jsme se, že nebudeme podporovat velké společnosti a jejich marketingové strategie a bezmyšlenkovitě kupovat vše s označením “pro děti”, nebo hůř pro “zdravý dětský vývoj” a podobně. Dětské přesnídávky, dětské cereálie, dětské džusíky, sušenky na prořezávání zoubků…


Když se pozastavím nad všemi těmito “dětskými potravinami”, vyvolává to ve mně otázku: Kdy a jak se výživa kojenců a batolat stala součástí průmyslu s extrémně procesovanými potravinami. Ingredience těchto produktů se často hodí spíše do Candylandu než do něčeho, co má dítěti poskytnout zdravý základ.




KOJENÍ JE NEJLEPŠÍ, ALE…


Ty už nekojíš? Další poměrně častá otázka, kterou jsem byla do nedávna bombardovaná ze všech stran. Nemáte-li dítě, netušíte, jak extrémně necitlivé může být se na takové věci ptát. Přestala jsem totiž kojit ve třetím měsíci a ten neskutečný nátlak a i zklamání mé samotné, že už dceři nemohu dát to nejlepší, je hrozný. Nechci-li být neslušná a neodpovídat tedy vůbec, musím většinou říci (popravdě), že NE a následně vysvětlit, že moje miminko za první dva měsíce života přibralo pouhých 200 gramů a že se ode mně zřejmě dost nenajedlo. Nic, o čem by se vám chtělo vyprávět každému zvědavci.


Bylo to pro mě těžké období, protože poslední, co chcete tomu malému stvoření dávat do těla, je vysoce zprocesovaný produkt plný cukru, který má nahradit něco tak krásně přirozeného, jako je matěřské mléko. Nejsem žádná bio eko matka, ale jsem primal, snažím se dělat pro své tělo a zdraví i pro mou rodinu to nejlepší ve smyslu výživy a péče o tělo. Myslela jsem si, že laktační poradkyně mě “vrátí do hry”…a na chvíli se jí to i povedlo, ale vztyčený ukazováček pediatra a pokárání, že jsme měli přijít dřív, zatímco sestra už mému kojenci míchala koktejl Enfamilu a jala se dohánět to, co jsme za ty dva měsíce zanedbali, mě přesvědčil, že prakticky nemám jinou možnost, než přistoupit k umělému mléku.

Musela jsem se s tím vyrovnat po svém. Stále jsem se snažila kojit a pumpovat mléko, co to šlo, ale jakmile jednou začnete dokrmovat umělým, ty přirozené zásoby brzy vymizí. Alespoň já to tak měla, takže od třetího měsíce už byla moje malá plně na umělém mléce. Americký Enfamil, jehož hlavní složkou je glukóza, slunečnicový a řepkový olej, letěl do koše a nahradilo ho HIPP evropské umělé mléko, což je v USA takový podpulťák, protože není schválené příslušným úřadem. Jeho složení ale zdaleka není tak ofenzivní jako jeho američtí konkurenti.

Na jednu stranu jsem za umělé mléko vděčná, protože mi poskytlo určitou formu úlevy a klidu, dcera “dohnala”, co měla, a je z ní spokojené miminko. Na druhou stranu si uvědomuji, že jde stále jen o výrobek, o produkt, o byznys.

Během prvního roku života dítě nepotřebuje pít nic jiného než mléko, ať už je z prsu nebo lahve. Po jednom roce ale máte “hotového” člověka, který dokáže pravidelně jíst potraviny bohaté na živiny a z mléka se tak pomalu stane “zbytečnost”. Pokud i na roce stále kojíte, nevidím na tom nic špatného, ale krmit roční (a starší) děti takzvanám “pokračujícím” umělým mlékem, se mi zdá zbytečné a kontraproduktivní. Proč dávat dítěti něco umělého a dehydrovaného, co vydrží bez zkažení až 2 roky (ano, umělé mléko je často starší než dítě, které jím krmíte), když mu můžete dát skutečné čerstvé potraviny?



PRVNÍ SOUSTA

Někdy v období 4-6 měsíců věku vašeho miminka vám pediatr řekne, že můžete zkoušet první jídlo…že ideální na začátek je třeba krupicová kaše, rýžová kaše, ovesná kaše…následují ovocné přesnídávky, pudinky, doslazované jogurty (což jsou prakticky dezerty), konzervované, dobarvované, dochucované a zahušťované produkty, o kterých jsme společností přesvědčováni, že jsou vhodné pro děti. Jen se nad tím zamyslete. My sami jsem vyrostli na mouce a cukru a teď děláme to samé našim vlastním potomkům. Napadlo vás někdy, že už od malička učíme naše děti k závislosti na sladkých zpracovávaných produktech v zářivých obalech? A pak se divíme, že po nás chtějí “mekáče” a bombóny a doma u oběda se ušklíbají nad zeleninou.

Nedávno jsem v restauraci zabloudila pohledem do kolonky v menu “dětská jídla” a nestačila jsem se divit. Byly na něm tři položky: 1) smažený sýr s hranolkami nebo bramborami, 2) kuřecí nugety s přílohou a 3) sendvič se šunkou a sýrem a k tomu hranolky. Nemyslím, že to potřebuje další komentář. Možná se nad tímto, stejně jako já, zděsíte, že to přece není vhodné jídlo pro dítě. Zkuste se ale zamyslet nad svačinami, které svým nejmenším připravujete. Pečivo, cereálie, jogurty, džusy? Bohužel to není o nic lepší než ten smažák…


A pak nám dítě povyroste a má alergie a intolerance nebo různá chronická onemocnění. A my to svedeme na špatnou genetiku, protože babička přece také mívala vysoký tlak a děda měl slabé srdíčko…to jsou holt geny, řeknete si…s tím nic neuděláme.


JAK NA TO TEDY JÍT SPRÁVNĚ?


Za prvé, mi dovolte říci, co by mělo být zřejmé. Zapomeňte na obiloviny. Vyhoďte všechny ty roztomilé krabičky se spokojenou dětskou tvářičkou, medvídky a dalšími sentimentálními obrázky. Pšenice, ječmen, rýže, ovesné vločky,…to jsou všechno naprosto zbytečné a vlastně nežádoucí prvky ve výživě člověka a tím spíš kojence. Tyto potraviny jsou sice ekonomicky výhodné, ale nemají dostatek vhodných živin, mají příliš vysoký glykemický index a při pravidelné konzumaci v časném dětství mohou vyvolat alergické stavy. Existuje argument, že by děti měly být vystaveny všem možným potenciálním alergenům, včetně obilovin, aby se později zabránilo alergiím nebo intoleranci. Výzkum je sice zatím dost nekonzistentní, ale protože jsou obiloviny v naší společnosti tak všudypřítomné, nepovažuji za úplně špatný nápad v určitém okamžiku a v malém množství tyto potraviny dítěti nabídnout. Nedělejte z nich ale pravidlo.

Za druhé, vyhněte se cukrům, škrobům, špatným olejům, dochucovadlům, barvivům a příliš sladkému exotickému ovoci. Komerční dětská výživa běžně obsahuje sporná plniva, která nemají v dětské stravě co dělat. Je jednoduché koupit přesnídávku a kolikrát i jediná možnost, když cestujete. Tyto výrobky ale obsahují obrovské množství vody, jsou zahuštěné škrobem, dochucované, stabilizované a se zlomkem ovocné složky, která je ve většině případů stejně převařena do stavu nevýživné hmoty bez chuti, barvy a jakýhkoliv vitamínů. Jsou to vyhozené peníze.


Když už musíte použít kupovanou stravu, čtěte etiketu. V Čechách jsem nedávno na cesty sháněla masovo-zeleninové pyré, kterým bych mohla nakrmit dceru kdykoliv a kdekoliv a nenašla jsem jedinou značku, vůči které bych neměla výhrady, co se složení týče. Takže ideální je opravdu vyrobit příkrmy doma z kvalitních surovin a hotová jídla zamrazit nebo převážet v cestovní chladničce.  

V Americe občas využiji primal kapsiček Serenity Kids, které se většinou skládají pouze ze zeleniny a třeba olivového nebo avokádového oleje, nebo z masa a zeleniny. Nic víc. Vše organické a “konzervované” pomocí vysoké teploty a tlaku.

CO JÍ PRIMAL DÍTĚ?

Nejlepší první jídla ve věku kolem šesti měsíců jsou čerstvé celé potraviny, které poskytují obrovské množství živin zvláště užitečných pro kojence.

  • Avokádo je skvělá první volba - snadno se připravuje a je bohaté na zdravé tuky.

  • Vařené (ale stále trochu tekuté) vaječné žloutky jsou dobrou volbou a poskytují dětem (mimo jiné) důležitý cholesterol (ano, cholesterol je dobrý a dokonce nezbytný pro zdravý vývoj)

  • Maso a ryby všeho druhu rozmixované na kaši poskytuje v této fázi vývoje velmi důležité bílkoviny a železo.

  • Skvělými surovinami pro přípravu dětské stravy je také například řepa, mrkev, brokolice, květák, špenát, batáty, jablka, bobule či peckovice.

  • plnotučné mléčné výrobky, jako tvaroh nebo jogurt

  • zdravé oleje, jako olivový, kokosový, avokádový, může být i máslo

  • kapka oleje z tresčích jater do zeleninového nebo masového příkrmu je fantastický dopněk stravy pro správný vývoj mozku

  • čestvé nebo sušené bylinky na dochucení


Pro kojence a malé děti rozhodně doporučuji organické (bio) suroviny. To platí pro jakoukoli skupinu potravin. Malé děti jsou zranitelnější a citlivější vůči zbytkům pesticidů, hormonům a antibiotikům z potravin, než dospělí jedinci.


Pediatr mě ujistil, že po půl roce života může dítě ochutnat úplně cokoliv kromě medu (ten je do jednoho roku dítěte nevhodný kvůli potenciální bakterii, kterou dětské střevo nezahubí a množením tak může způsobit botulismus). Neměli bychom se vyhýbat ani koření a exotickým chutím nebo potenciálnám alergenům. Pravě naopak. Doporučuje se vyzkoušet alergeny v malém množství (a postupně), aby se s nimi tělo seznámilo.


Moje dcera už ochutnala široké spektrum zeleniny (špenát, kadeřávek, mrkev, řepa, okurka, rajče, paprika, dýně, cuketa, brokolice, květák…) brambory, batáty, kuřecí, hovězí, krůtí i vepřové maso, kuřecí játra, pstruha, lososa, krevety, vejce, hovězí vývar, burákové máslo, mandlové máslo, kokosové mléko, olivový, avokádový i kokosový olej, olej z tresčích jater, máslo, ghí, vejce, jablka, banány, borůvky, jahody, maliny, ostružiny, meruňky, broskve, třešně, banán, avokádo, rybíz, angrešt, citrón, bylinky (rozmarýn, koriandr, petržel, kopr, jarní cibulku, libeček) bílý jogurt, tvaroh, parmezán, smetanu…a v rámci “seznámení se” s obilovinami a luštěninami jsem jí dala asi dvakrát ovesnou kaši, quinou, rýži a čočku. Tady v Čechách pak poprvé ochutnala cukr (v 9 měsících) ve formě piškotů a Pribiňáčku, ochutnala také koláč od babičky, jahodový sorbet od tety a trochu žitného kváskového chleba (to vše v rámci dvou týdnů bezprostředně po příljezdu z USA na léto do Prahy, rozhodně si tu nevychovávám piškotového a smetánkového závisláka). Absolutním základem samozřejmě stále zůstávají poctivé celé kvalitní primal potraviny a myslím (doufám), že babičky už vzdaly věčné otázky typu “Kdy už jí konečně dáš krupicovou kašičku?”. Okolí se bude zvědavě ptát (v tom lepším případě), v tom pravděpodobnějším bude koulet očima, co jste to za matku, že dáváte takhle malé dítě na tu svou “low carb” dietu. “Chudinka malá, neochutná ani pořádný jídlo. Tak ta moje chudinka právě povečeřela pstruha s pečenými rajčátky a paprikami a snítkou petřželky a dělaly se jí boule za ušima ;)


Takže pokud jste zdravě smýšlející rodič, zkuste prosím vás, nepodlehnout reklamám a použijte při stravování vašich dětí zdravý rozum. Vím, že většina pediatrů vám řekne, že kašičky jsou ideální a my Češi máme bohužel tendence považovat slovo lékaře za slovo svaté. Jenže většina pediatrů se nikdy nezabývala výživou. Tím nechci zpochybňovat práci lékařů. Doktor vám napíše antibiotika, naočkuje vás nebo opraví zlomenou ruku...a díky bohu, že je máme! Pokud jde ale o prevenci a komplexní přístup, často si neví rady.  


P.S. : Máte-li vlastní poznatek nebo zkušenost s primal stravováním dětí, ráda si ho přečtu v komentářích. Stejně tak, pokud jste se například setkali s pediatrem, který takové stravování podporuje. Šiřte to dál. Díky!


L.






154 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Commenti


bottom of page