top of page

POSTS

CARNIVORE (MASOŽRAVÁ) DIETA

Zdaleka nejzajímavějším trendem v oblasti zdraví, který se na scénu za posledních několik let dostal, je takzvaná CARNIVORE DIET, neboli masožravá strava. V dnešní době najdete na webu komunity čítající desítky tisíc lidí oddaných diskusi a vychvalování ctností čistě živočišné stravy. Masožravá, nebo přesněji spíše živočišná dieta je vlastně takovým přesným opakem stravy veganské a právě s čistě rostlinnou stravou teď soupeří v Google Trends za poslední rok. Přibližně stejně dlouho je i v mém hledáčku, ale ačkoliv jsem zastánce primal stravy (tedy stravy bohaté, ne však vymezené, na živočišné zdroje živin), vždy jsem si v hlavě své myšlenky na masožravou dietu vyvrátila s tím, že určitě není možné, aby taková strava byla dost vyvážená a bohatá na všechny vitamíny a minerály, které mé tělo potřebuje. Zkrátka moje nevzdělané já tento směr stravování automaticky odepsalo. Na začátku roku 2021 mi ale zvědavost nedala a já jsem se rozhodla na toto téma dovzdělat. Pro začátek. A když mi bude vše dávat smysl, možná i vyzkoušet.


Co to přesně je masožravá strava?


Představte si, že můžete jíst pouze živočišná jídla. Žádné ovoce. Žádnou zeleninu. Nebo alespoň minimálně. Ale zato můžete všechny hamburgery, steaky i slaninu nebo třeba škvarky. Většina lidí na to reaguje jedním ze dvou způsobů. A) “To snad nemyslíš vážně! To je nezdravý!” Nebo B) „Jdu do toho!“


Ze všech trendů, které přitahují konvenční výživové poradenství, se může zdát masožravá strava jako dosud nejradikálnější. Jedna věc je doporučit omezení sacharidů (primal a ketogenická strava) nebo konzumaci pouze rostlinných potravin (veganská strava), ale tvrdit, že živočišná strava je vše, co potřebujete ke zdraví, a že zelenina může být ve skutečnosti škodlivá pro zdraví, je obrovská facka přímo do tváře všemu, co nás ve škole učili, a všem nedávným titulkům v oblasti výživy a zdraví.


Koneckonců, každý přece ví, že maso (a obzvlášť to tučné červené) je nebezpečné, zvláště pokud ho jíte hodně ... ne? A že potřebujete alespoň pět porcí ovoce a zeleniny denně ... Nebo to tak ve skutečnosti není?


Co jíte na carnivore stravě?


Maso všeho druhu pokud možno v bio kvalitě (ideálně prorostlé tučnější kousky: hovězí, jehněčí,vepřové, kuřecí, krůtí, zvěřina)

Ryby a mořské plody: ideálně pak menší tučné ryby (sardinky, makrela, ančovičky, sleď, losos)

Ostatní živočišné produkty: vejce, vývar z kostí, živočišný tuk, morek z kostí, orgány

Mléčné výrobky: mléko, sýr, smetana, máslo; někteří masožravci se vyhýbají laktóze a jedí pouze mléčné výrobky s nízkým obsahem laktózy, jako jsou tvrdé sýry, máslo a smetana a nebo se mléku vyhýbají úplně.

Dochucovadla a pochutiny: Většina masožravců povoluje sůl a pepř. Někteří používají bylinky a koření, med a občas i sezónní lokální ovoce. Někteří masožravci se vyhýbají kávě, čaji a alkoholu, protože jsou vyrobeny z rostlin. Jiní si to dovolují. Záleží na konkrétním cíli jedince.



carnivore food pyramid
masožravá pyramida stravování podle Paua Saladina, zdroj: @heartandsoilsupplements


Princip carnivore diety


Zastánci carnivore stravování si kladou otázku "Co vlastně potřebujeme k životu?" A odpověď z hlediska výživy zní jednoznačně: Potřebujeme bílkoviny, tuky, vitamíny a minerály v určitých množstvích. Živočišná strava může tyto potřeby hravě pokrýt. Z hlediska výživy zkrátka není nutné, abychom konzumovali rostliny, protože vše, co naše tělo potřebuje je možné získat z živočišných zdrojů.


Obhájci tohoto stylu stravování argumentují tím, že právě živočišná strava bohatá na tuky a cholesterol umožnila našim prapředkům expanzi lidského mozku a inteligence. Existují také novodobé studie Inuitů a Massaiů, kteří vychovávají celé generace na masožravé dietě a moderní nemoci, jako obezita, cukrovka, srdeční choroby nebo rakovina jsou pro ně neexistující.


Asi nejznámějším zastáncem carnivore stravy je ortopedický chirurg a celoživotní sportovec Shawn Baker. Je mu přes 50 let, má sixpack a nedávno pokořil dva světové rekordy ve veslování.


Texaský lékař Paul Saladino ve svém bestselleru The Carnivor Code vysvětluje důvod pro eliminaci rostlin ze stravy takto: “Když se zvířata rozhodnou sežrat rostliny, ty nemohou utéct a nemají zuby ani drápy, kterými by se ubránily. Stejně jako živočichové ale ani rostliny nechtějí být sežráné. Takže za ta léta v sobě vyvinuly spoustu chemikálií, aby jimi odrazili útok hmyzu, hub a zvířat. Tyto chemikálie jsou obsažené v každé rostlině (s vyjímkou některých druhů ovoce) a postupně a jistě nám ubližují.”


Saladino je předním odborníkem v oblasti vědy a aplikace stravy a používal tuto dietu ke zvrácení autoimunitních onemocnění, chronických zánětů a problémů duševního zdraví u stovek pacientů, z nichž mnohým bylo řečeno, že jejich neduhy jsou neléčitelné.


carnivore diet sample
ukázka pestré carnivore stravy, zdroj: @heartandsoilsupplements


Co tedy můžete na carnivore dietě očekávat?


Carnivore dieta je svým charakterem ketogenická dieta, protože obsahuje velmi málo sacharidů. Díky ní můžete své tělo vytrénovat tak, aby preferovalo tuky jako své hlavní palivo a budou vám tedy mizet tukové zásoby. A to celkem rychle. Kromě úbytku váhy se můžete těšit na jasnější myšlení a uzdravení střev a s tím spojené benefity.


Masožravá strava je extrémně eliminační dieta. Eliminuje všechny nejčastější spouštěče střevních zánětů, včetně vlákniny, lektinů, obilovin, luštěnin, cukru, semenných olejů a v některých případech mléčných výrobků. Pokud je některá z těchto potravin příčinou vašeho střevního zánětu, popřípadě s tím spojených problémů, jako jsou ekzémy, akné, atd… odstranění rostlin z vaší stravy zlepší nebo dokonce eliminuje tyto problémy. Pamatujte také, že uzdravit střeva potřebujeme nejen v případě, že máme průjem. To už je extrémní projev problému. Střeva si zaslouží naši pozornost non-stop a obyvlášť pak po léčbě antibiotiky, v období stresu nebo po konzumaci procesovaných potravin.


To ale neznamená že bychom měli všichni jíst pouze maso a vyhýbat se všem rostlinným potravinám. Je ale dobré vědět, že maso je přirozenou a hlavní součástí lidské stravy a na rozdíl od rostlin v sobě nemá žádné toxiny. Naopak. Živočišná strava obsahuje jedinečné živiny, které v rostlinách nedostanete. Je to například kreatin, karnosin, taurin nebo vitamin B12. Pokud nejíte maso, neexistuje realistický způsob, jak získat tyto nezbytné živiny, aniž byste se spoléhali na suplementaci.


Živočišné živiny jsou navíc biologicky dostupnější, což vlastně znamená, že je naše tělo snáze absorbuje než z rostlinného zdroje. (Rostlinné živiny obvykle procházejí procesem přeměny, než je člověk může využít, a ne každý člověk má stejnou kapacitu této přeměny. Zvířata a jejich součásti mezitím obsahují živiny v dokonalé formě, kterou naše tělo dokáže perfektně absorbovat. Například retinol je „zvířecí forma“ vitaminu A a je mnohem účinnější než beta-karoten, rostlinná forma. Omega-3 s dlouhým řetězcem nalezené v mořských plodech jsou mnohem účinnější než omega-3 s kratším řetězcem nalezené v rostlinách, které je třeba převést na delší „zvířecí formu“. Řekněte si živinu a je pravděpodobně biologicky dostupnější ve zvířecí formě).


Nevýhody carnivore diety:


Kritici masožravé stravy poukazují na některé potenciální nevýhody:


Žádná vláknina - tento argument budete v souvislosti s živočišnou stravou slýchat asi nejčastěji. Kritici tvrdí, že strava bez vlákniny je nezdravá. Je to ale skutečně tak?


Za prvé, není tak úplně pravda, že živočišná strava neobsahuje vůbec žádnou vlákninu. Živočišná vláknina existuje ve formě chrupavek a pojivové tkáně a pokud tedy konzumujete dostatek vývaru z kostí, chrupavek, kůži…zkrátka celé zvířátko od čumáčku až po ocásek, vlákniny máte dostatek. Za druhé, není jasné, zda je vláknina tak nutná. Je zřejmé, že není tak podstatná v tom smyslu, že bez ní zemřeme. A existují důkazy, že více vlákniny nemusí nutně pomáhat při poruchách trávení a může být dokonce škodlivé. Zároveň se ale diskutuje o možnosti, že masožravci ani nepotřebují tolik vlákniny, jako všežravci, vzhledem k tomu, že carnivore strava je prakticky čisté (téměř bezezbytkové) palivo. Toho si ostatně všimnete po několika dnech na carnivore dietě. Zjistíte, že vaše cesty na toaletu nejsou ani zdaleka tak časté (možná jednou za 2-3 dny) a objem stolice je zlomkem toho, na co jste byli doposud zvyklí. I přesto, že se vám střeva nevyprazdňují každý den a ve velkém objemu, ale nejste nafouklí ani nemáte pocit zácpy.


Dalším argumentem proti masožravé dietě je nedostatek mikroživin. Zatímco maso je skvělý způsob, jak získat biologicky dostupné zdroje většiny vitamínů B a mnoha dalších jedinečných živin, rostliny jsou primárním zdrojem kyseliny listové, hořčíku, draslíku a vitaminu C ve stravě.

Pokud si nedáte pozor, můžete se dostat do defficitu některého nebo všech těchto vitamínů. Jak si tedy dát pozor? Stejně jako u vlákniny tento problém řeší konzumace celého zvířátka, tedy včetně jeho orgánů. Orgány jsou superpotravina masožravců a pokud je nekonzumujete, připravujete se o ten nejúčinnější multivitamín světa. Nejlepším zdrojem kyseliny listové ve stravě masožravců jsou játra a vaječné žloutky. Neexistují žádné skvělé živočišné zdroje hořčíku, ale nějaký získáte z ryb a rybích vajíček. Maso je dobrým zdrojem draslíku, ale musí být šťavnaté. Pro získání optimálních hodnot vitamínu C pak musíte konzumovat játra a ledviny denně. Pokud nejíte obrovské množství vývaru z kostí, malé tučné ryby nebo mléčné výrobky, riskujete nedostatek vápníku. Takže potenciál pro nedostatek mikroživin tu je a pokud si nedáváte opravdu pozor na to, co jíte nebo neberete doplňky, může to být problém. Carnivore zkrátka není o libových kuřecích prsíčkách.


Doplňky stravy:


Pokud to zvládnete perfektně, měla by masožravá strava obsahovat všechny nebo většinu živin, které potřebujete, aby se vám dařilo. Tyto doplňky vám to ale mohou usnadnit:


Hořčík: Důležitý elektrolyt, životně důležitý účastník více než 300 fyziologických funkcí. Téměř každý by měl doplňovat hořčík.


Minerální voda: Dobrá minerální perlivá voda, jako je Magnesia, je příjemný způsob, jak získat těžko dostupné minerály, jako je hořčík a vápník.


Lyofilizované orgány: Ideální je jíst pravidelně játra, srdce, ledviny nebo slezinu. Obsahují širokou škálu živin, které jinde ve zvířeti nenajdete. Pokud nemůžete nebo nechcete jíst čerstvé orgány, můžete si pořídit mrazem sušené. Prodávají se v praktických tobolkách. Například společnost Ancestral suplements má skvělý výběr.


Rybí olej: Pokud nejíte mořské plody, potřebujete zdroj omega-3 mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Nejjednodušší způsob, jak je získat, je například olej z tresčích jater.


Kolagen: Existují přesvědčivé důkazy o tom, že lidé mají jíst maso a kosti, kůži a šlachy. Zkrátka od čumáčku až po ocásek. V dnešní době ale jíme spíše svalovinu a všeho ostatního málo. Maso obsahuje hodně methioninu (esenciální aminokyselina). Kolagen obsahuje hodně glycinu (neesenciální aminokyselina). Studie na zvířatech potvrzují, že čím více methioninu zvíře sní, tím kratší je jejich životnost - pokud to nevyváží glycinem. Čím více svalového masa jíme, tím více kolagenu tedy potřebujeme.


Elektrolyty: Elektrolyty jsou nezbytné, zejména při jakékoli dietě s omezeným příjmem sacharidů (keto, nízkosacharidová, masožravá atd.).



Funguje tedy masožravá dieta?


Funguje. Ať už jste se rozhodli vyzkoušet ji z jakéhokoliv důvodu (hubnutí, uzdravení střev, autoimunitní onemocnění, diabetes, ekzém…), zdá se, že masožravá dieta vám pomůže dosáhnout vašeho gólu. Je dlouhodobě udržitelná? To už je na každém z nás. Pokud si dáváte pozor na široké spektrum zdroje živin a nejíte pouze jeden filet mignon za druhým, tak to určitě jde a hlavně je to bezpečné. Moderní výzkumy ukazují, že konzumace exkluzivně živočišné stravy vás nezabije, ale naopak vás posílí. Nedá vám rakovinu tlustého střeva, srdeční choroby a už vůbec ne cukrovku. Pro mnoho lidí je tento “extrém” optimální a mnohem zdravější než jejich aktuální strava.


Jak říkal už Hippokrates, zdraví začíná ve střevech a rozšiřuje se na všechny projevy vašeho zdraví. Masožravá strava není jediným způsobem, jak uzdravit střeva a s tím spojené “nevyléčitelné choroby”, ale je fakt, že pravděpodobně jedním z nejůčinnějších.


Rostlinná strava není dokonalá nebo dokonce neškodná. Populární pojetí „zdravé výživy“ spočívá v hromadách listové zeleniny, brokolice, celozrnných výrobků a dalších rostlinných potravin. Když už maso, tak hlavně, ať je to libový kousek o velikosti dlaně. Dokonce i ti z nás, kteří jsou už dost “divní” a po léta jedí nízkosacharidovou stravu bohatou na živočišný tuk, mají často problém vymýtit tento zažitý stereotyp ze svého vědomí.


Masožravá dieta zavrhuje to, co nám po desetiletí tvrdí všechny oficiální instituce a káže pravý opak. A možná právě proto, že jde absolutně proti proudu, se mi tak zamlouvá. Vyvrací totiž dogmata. Vyvrací ten fakt, že je maso špatné a pokud chceme být zdravější, měli bychom jíst hlavně rostliny.


Moje zkušenost:


Nemám s masožravou stravou dlouhodobou osobní zkušenost. Popravdě jsem jí zatím dala asi 3 týdny. Chtěla jsem zjistit, jestli z ní může benefitovat někdo, kdo už tak dodržuje zásady low carb stravy. Navíc se mi asi před půl rokem začala dělat svědivá vyrážka/ekzém na pokožce hlavy.


Moje strava byla každý den hodně podobná. Většinou jsem jedla dvakrát denně, přičemž jedno jídlo bylo vaječné a druhé jídlo steak na grilu a občas játra nebo srdíčka. K tomu jsem popíjela vývar nebo si uzobla avokádo a pár borůvek na chuť. Do toho jsem brala denně suplementy (magnesium, kolagen, lyfolizovaná játra, morek, vápník z kostí, ledvinky a himalájskou sůl do vody).


Cítila jsem se báječně (a navíc nemusela vymýšlet, co pořád vařit :). Za 3 týdny jsem měla na váze 4 kila dole a ekzém v hlavě se zmenšil tak na polovinu původní intenzity. Vlastně ani nevím, proč jsem u carnivore diety nevydržela déle. Asi proto, že přišlo jaro a já zatoužila po krásné čerstvé a pestrobarevné zelenině, na kterou jsem tak zvyklá.


Nakonec jsem se ustálila na dietě, které by se dalo říkat skoro-masožravá. Asi 80 procent všeho, co sním, je živočišného původu a maso a vejce definitivně zabírají největší porci. Dalších 20 procent mého jídelníčku tvoří zelená zelenina (brokolice, okurky, listová zelenina, chřest…). Nicméně ekzém v hlavě se vrátil v plné síle. Budu dokumentovat proces a případné změny nahlásím sem a na svá sociální média.


Etika


Nebyl by to úplný příspěvek o červeném masu, aby se v něm nezmínila také etická stránka konzumace zvířátek. O souvislostech mezi výživou a zdravím ekosystému se začíná poslední dobou hodně diskutovat v mainstreamových médiích. Každý se snaží přijít na to, jak nakrmit svět nejudržitelnějším a nejzdravějším způsobem.


Dopustili jsme však, aby nás zájem potravinových megaspolečností, chybný výzkum, zkorumpovaná vláda a naivní celebrity odradili od toho, co je ve skutečnosti výživný, zdravý, etický, udržitelný a regenerativní potravinový systém. Populární mantra, že „všechno maso je špatné“, ovlivňuje to, jak trénujeme dietology i lékaře, formujeme naše stravovací zásady, navrhujeme složení školních obědů a financování výzkumu souvisejícího s výživou.


Maso je hanobeno, protože prý způsobuje rakovinu, srdeční choroby a cukrovku, přesto neexistují žádné důkladné studie, které by toto tvrzení podpořily. Mezitím potravinářské společnosti investují miliony do alternativ vysoce zpracovaného masa (Beyond burger, Impossible burger) s předpokladem, že vysoce zpracovaný produkt z továrny bude lepší alternativou k něčemu, co už příroda dávno má: k pastvě zvířat a přirozené obnově půdy. Správným pěstováním dobytka můžeme zvýšit biologickou rozmanitost a zlepšit zdraví půdy, stejně tak jako její schopnost zadržet vodu. Odstranění těchto zvířat z našeho potravinového systému by mohlo způsobit více škody než užitku. Nejde tedy o to, kdo nebo co, ale JAK je to pěstováno. Hospodářská zvířata musí být spravována lépe a my musíme být méně závislí na ultra zpracovaných potravinách.


Pokud jde o skleníkové plyny, neměli bychom obviňovat dobytek. Ten je ve skutečnosti součástí přirozeného uhlíkového cyklu, zatímco těžba fosilních paliv zavádí do životního prostředí NOVÉ skleníkové plyny. Tímto tématem se na svém blogu www.sustainabledish.com vášnivě zabývá americká dietoložka Diana Rodgers, která celý problém skvěle vysvětluje i ve svém dokumentu z roku 2020: Sacred Cow.

Rogers navíc upozorňuje na fakt, že pěstování zeleniny a obilí není neškodné nebo etické. Při pěstování plodin jsou zabíjeny miliardy druhů zvířat. Pesticidy zabíjejí hmyz a zvířata, která ho jedí. Exponovaná půda a odtok těchto chemikálií zabíjejí ryby a další vodní život. Sklizeň zabíjí myši a králíky. I ekologičtí zemědělci musí zabíjet škůdce.


graph showing cattle carbon cycling vs. fossil fuels
Diana Rodgers na svém instagramu ukazuje rozdíl v emisích mezi dobytkem a fosilními palivy, zdroj: Diana Rodgers


Pravda je taková, že neexistuje život bez smrti, a když se podíváme na celý cyklus, strava dobře chovaných velkých býložravců může být ve skutečnosti nejméně škodlivou stravou, kterou můžeme jíst. Potravinový systém bez zvířat je podle mého názoru neetický, nezdravý a neudržitelný a jde opačným směrem, než jakým bychom se měli ubírat.


CO SI O TOM MYSLÍTE? LÁKÁ VÁS TO ZKUSIT?

861 zobrazení1 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

1 Comment


Lukáš Zátopek
Lukáš Zátopek
Dec 19, 2023

Díky za článek, momentálně to na sobě testuji, cca 2-3 týdny. Nejedu to úplně 100% dogmaticky, ale takových 95% stravy mám carnivore. Za tu dobu se mi výrazně zlepšily některé zdravotní problémy, které mi dost narušovaly normální život. Teď přes vánoce to povolím, přece jenom - bramborový salát miluju a nějaké cukroví taky zobnu. Ale hned po novém roce zpět na carnivore a další vyjímka zase až za rok. Carnivore je cesta!

Like
bottom of page